Lopatění alá běhání kolem vytýček/

Letos poprvé se i děti z našeho dětského domova účastnily Přeboru ve sjezdovém lyžování a lopatění dětí z dětských domovů Zlínského kraje, který se díky nedostatku sněhu proměnil „jen“ ve víkendový pobyt na Tesáku, což však nic neubralo na naší spokojenosti. Od pátečního odpoledne do nedělního oběda prožívalo svůj velký výlet šest našich nejmladších dětí. Všichni byli nadšení už při nasedání do auta ve Smolině a po příjezdu na chatu jim udělal velkou radost pokoj se čtyřmi patrovými postelemi. Dojmů bylo tolik, že po večeři a krátkém setkání s členem Rescue týmu Hostýnské vrchy /v této oblasti zastupuje horskou službu/, všichni bez řečí zalehli, a tak jsme mohli ve 21.30 hodin poslat do Smoliny zprávu s textem: „…děti nadšené, čtyři palandy na pokoji a všichni chtěli spát nahoře! Vedle na Trojáku se lyžuje, tady jsme viděli zatím jenom tmu, bydlíme v hlavní budově, děti usnuly. …“

Bohužel ani sobotní ráno s sebou nepřineslo tolik vytoužený sníh, a tak jsme závodili mezi brankami na svahu jenom „nasucho“. Závodníky navštívil také místní YETTI, což v některých dětech sice vyvolalo nejdříve paniku, ale vidina lízátek a sladkostí, které toto sněžné stvoření s sebou přineslo, byla silnější , takže nakonec došlo i na fotografování na památku. Potom jsme si s našimi dětmi udělali krátký výlet na sousední Troják, abychom jim ukázali, jak to na lyžařském svahu při provozu vůbec vypadá. Na vleku, který zrovna nebyl v provozu, učil strýc Laďa naše budoucí lyžaře alespoň nasedat na tzv. POMU – jelikož si děti myslely, že se jedná o židličku zavěšenou na laně, užili jsme si i dost legrace. Přímo na místě jsme si však slíbili, že příští rok na Tesáku vše doženeme a lyžovat se opravdu naučíme . Po krátké procházce v areálu střediska na Trojáku jsme se vrátili zpět na Tesák.

Odpoledne nás totiž čekaly závody družstev v různých disciplínách a závěrečná papírová koulovačka. Večer pak následovalo vyhodnocení všech soutěží a závodů. Nakonec mezi nás přišel i „opravdový“ kouzelník, jehož vystoupení se dětem moc líbilo. Následující diskotéka však naši drobotinu příliš neoslovila, a proto jsme si pro ně připravili večerní stezku odvahy. Smolinských šest statečných se před chatu do temného prostoru přesunulo celkem bez problémů, na místě samotném však některým začala ubývat odvaha a došlo i na slzičky. Důležité však je, že nakonec všichni stezku absolvovali – chválíme, chválíme, chválíme! No a pak přišlo už jen nedělní dopoledne s malováním, drobnými soutěžemi, balením, obědem a odjezdem domů.

Naše poděkování patří organizátorům z Dětského domova ve Vizovicích a důležité je, že se všichni těšíme za rok na Tesáku zase AHOJ.

Pozn.: Všechny foto z této akce najdete v sekci fotogalerie

teta Eva a strýc Laďa