1. 4. 2014
Návštěva TATRA Kopřivnice a Muzeum strašidel Valmez se vydařila a je pravda, že kluci a auta k sobě patří stejně jako holky a panenky.
 

Dvouletá praktická škola je u nás plná kluků, kteří jako správní kluci mají rádi vše kolem aut, techniky a dobrodružství. A to vše vedlo k nápadu podniknout vzdělávací výlet do muzea Tatry v Kopřivnici a muzea Strašidel ve Valašském Meziříčí. Sice to chvíli od plánu k realizaci trvalo, ale nakonec očekávaný  den padl na 19. 3. 2014. Přes všechny možné peripetie od vhodného data až po počet míst v autě jsme se prokousali a tak už nic nestálo v cestě.

Už od rána bylo zataženo, ale neustále jsme doufali, že se počasí vyjasní. Ale ani zatažené počasí nám nemohlo pokazit naše nadšení, očekávání a odhodlání.

V osm hodin jsme se ,,nalodili“ do dvou aut – služební dodávky a osobního auta asistentky Alenky. Cesta byla veselá a rychle ubíhala, snad i protože jsme si ji zpestřili hrou na poznávání protijedoucích aut a  do hry se zapojil  i Jirka.  Zastávku jsme udělali jen jednu a to kvůli vyfocení velkého kamenného lomu za obcí Hodslavice (rodiště Palackého). Kopřivnice nás přivítala deštěm, ale naštěstí jsme parkovali u muzea, takže žádný problém nenastal. Pak už jen zbývalo vyřídit na recepci vstupenky a ještě se posilnit svačinou a vyrazit do muzea.

Samotná prohlídka muzea byla jen v naší režii, takže jsme se rozdělili do tří skupinek a šli si svým tempem. Expozice nás provedla úplnými začátky výroby, historie a produkty  značky Tatra až po současnost. Vše jsme si náležitě fotili, diskutovali, prohlíželi filmovou dokumentaci a kam to jen šlo, vylezli. Prohlídka nám zabrala skoro dvě hodiny. Pak už následovalo loučení  s muzeem, menší občerstvení a focení před vlakovým vagónem u muzea.

Odjezd směr Valašské Meziříčí protože Kopřivnicí náš výlet zdaleka nekončil. Jeho druhou částí byla návštěva města Valašské Meziříčí a muzeum strašidel. Ani během dne se bohužel počasí moc neumoudřilo a tak bylo zataženo a trochu chladněji. Na náměstí si někteří z nás koupili občerstvení a někteří šli do místní cukrárny na něco teplého a sladkého.

Hledání muzea nám zabralo trošku času, ale naštěstí je na světě ještě dost ochotných a dobrých lidí, kteří nám pomohli. V muzeu nás mile přivítala paní  vedoucí. Jak se nám tam líbilo? Fotka s Květoškem mluví za vše – NEEE JÁ SA NABOJÍMJ. Já jen poznamenám, že to mají velice pěkně udělané a je fajn, že je tato prohlídka zaměřena na regionální strašidla.

Z  „Valmezu“ naše další cesta směřovala k domovu i když ne tak docela. Ještě než jsme zamířili do svých domovů, udělali jsme si poslední zastávku. A to v Návojné, protože právě v tento den ZŠ Návojná oslavovala 60. výročí od  svého založení. Ve škole nás všichni mile uvítali, provedli a královsky pohostili, však mnozí z nás zde strávili krásné školní léta. A to byla ta pomyslná „třešnička na dortu“  za celým  dnešním  výletem. Všem se výlet líbil a už teď se těšíme na další.

Tímto děkujeme všem kdo se na realizaci tohoto výletu podíleli :-))